Obsah článku:
Zahrada dnes už není jen o tom, co se nám líbí na pohled. Stává se z ní prostor, který musí fungovat – pro nás, pro přírodu a čím dál častěji i pro počasí, které se mění rychleji, než jsme byli zvyklí.
Možná jste si toho všimli i u sebe na pozemku: delší období sucha, prudké přívalové deště, spálený trávník uprostřed léta a naopak kaluže, které nemají kam odtéct. Právě proto dává čím dál větší smysl přemýšlet o zahradě trochu jinak – ne jako o místě, které „zaléváme“, ale jako o prostoru, který si s vodou dokáže poradit co nejvíc sám.
Plánování zahrady jako první krok
Každá zahrada vzniká postupně. Nejdřív trávník, pak záhon, pak strom, pak „něco ještě sem“… a najednou máte pocit, že se o ni musíte víc starat, než si ji užívat. A právě tady se nejčastěji ztrácí voda. Ne proto, že by jí bylo málo, ale proto, že zahrada nebyla navržená tak, aby ji uměla využít.
Dobrá zpráva je, že nemusíte všechno předělávat od nuly. Často stačí pochopit pár principů a začít je postupně aplikovat. Zahrada, která pracuje s vodou chytře, totiž není nutně drahá ani složitá. Je jen promyšlená.
Není to o technologiích, ale o přemýšlení
Spousta lidí si pod „úspornou zahradou“ představí drahé nádrže, automatickou závlahu nebo složité systémy. Jenže realita je mnohem jednodušší.
Rozdíl často dělá třeba:
- jestli máte trávník na nejslunnějším místě,
- jestli voda ze střechy odtéká pryč, nebo končí v záhoně,
- jestli máte půdu, která vodu udrží, nebo ji pustí pryč během pár minut.
Jedna změna sama o sobě možná neudělá zázrak. Ale když se jich sejde víc, rozdíl poznáte opravdu rychle – často už během prvního léta.
Jak poznáte, že zahrada neumí pracovat s vodou?
Možná si říkáte, jestli se vás to vůbec týká. Tady je pár signálů, že zahrada zbytečně přichází o vodu:
- musíte zalévat téměř každý den, jinak všechno vadne
- trávník se v létě mění na žlutou plochu
- po dešti voda rychle zmizí a nic z ní nezůstane
- nebo naopak voda stojí na jednom místě a tvoří bahno
Analýza pozemku: věc, kterou většina lidí přeskočí (a pak toho lituje)
Než začnete něco měnit nebo plánovat, zastavte se na chvíli a podívejte se na svou zahradu „jinýma očima“. Ne jako na místo, kde něco roste, ale jako na prostor, kde se pohybuje voda.
Možná to zní složitě, ale ve skutečnosti jde o pár jednoduchých pozorování.
Kde se voda drží… a kde mizí?
Zkuste si po příštím dešti projít zahradu.
Nepotřebujete žádné měření – stačí se dívat.
- Kde zůstávají kaluže?
- Kudy voda odtéká pryč?
- Která místa jsou druhý den suchá a která ještě vlhká?
Tohle je jeden z nejcennějších „testů“, jaký můžete udělat – a je úplně zdarma. Jakmile víte, kudy voda na vašem pozemku přirozeně teče, můžete s tím začít pracovat.
Často stačí drobné úpravy:
- jemně upravit sklon terénu
- vytvořit mělké prohlubně
- nebo naopak zpomalit odtok v určité části
Tyto malé změny dokážou vodu nasměrovat tam, kde ji chcete, zpomalit její odtok a dát jí čas se vsáknout. Nemusíte mít těžkou techniku – často stačí lopata, pozorování a trochu trpělivosti.
Jaká je vaše půda (a proč na tom záleží víc, než si myslíte)
Možná jste si někdy řekli, že „tady nic neroste“ nebo naopak „tady je pořád mokro“. Často za tím stojí právě půda.
- Písčitá půda: voda proteče rychle pryč, rostliny trpí suchem
- Jílovitá půda: voda se drží, ale může zahnívat
- Kvalitní půda s organickou hmotou: drží vodu a zároveň dýchá
Zdravá půda dokáže zadržet až několikanásobně víc vody než chudá, „vyčerpaná“ zemina. Jinými slovy – někdy pomůže víc kompost než další konev vody.
Slunce, stín a „mikroklima“
Možná máte pocit, že vaše zahrada je „prostě slunná“ nebo „spíš ve stínu“. Ve skutečnosti je ale mnohem pestřejší.
Zkuste si všímat:
- kde je ostré slunce celý den
- kde je stín od domu nebo stromu
- kde fouká vítr
Na první pohled drobnosti, ale právě tady se rozhoduje, kde budete zalévat dvakrát týdně… a kde každý den.
Stromy: nejjednodušší způsob, jak udržet zahradu zelenou
Pokud existuje jeden prvek, který má na vodu v zahradě obrovský vliv, jsou to stromy. Přitom se na ně při plánování často zapomíná – nebo se odkládají „na později“.
Strom ale není jen estetická záležitost. Je to přirozený regulátor vody i teploty.
Co všechno dokáže vzrostlý strom:
- stíní půdu, takže se voda méně odpařuje
- ochlazuje okolí, což oceníte hlavně v létě
- pomáhá zadržet vodu v krajině
- kořeny zlepšují vsakování vody do půdy
Rozdíl poznáte velmi rychle. Místo pod stromem bývá i v horku vlhčí, příjemnější a stabilnější než otevřená plocha. Pokud tedy přemýšlíte, kde začít, výsadba stromů je jedna z nejlepších investic do budoucna vaší zahrady.
Rozdělení zahrady na zóny: jednoduchý trik, který ušetří spoustu vody
V téhle fázi už máte v ruce něco, co většina lidí nikdy neudělá – pochopení vlastní zahrady. A to je ten nejdůležitější krok.
Často padá otázka, jak vytvořit zónování na zahradě. Ve skutečnosti jde o jednoduchý princip – rozdělit zahradu podle využití a nároků na péči. Není potřeba přesný plán. Stačí si ujasnit, které části vyžadují pravidelnou zálivku, které jen občasnou a které mohou fungovat téměř bez zásahů.
Zóny podle potřeby vody
Představte si zahradu rozdělenou na tři jednoduché části. Nemusíte nic kreslit – stačí si to jen uvědomit.
Zóna „potřebuju vodu často“
Sem patří:
- zelenina
- nové výsadby
- část trávníku, kterou opravdu používáte
Tuhle zónu je ideální mít blízko domu nebo zdroje vody. Ušetříte si spoustu času i námahy.
Zóna „občasná zálivka mi stačí“
Sem spadají:
- keře
- kvetoucí trvalky
- okrasné záhony
Tady už není potřeba zalévat tak často – pokud je dobře připravená půda, zvládnou toho hodně samy.
Zóna „nechte mě být“
Tohle je často nejvíc podceňovaná část zahrady – a přitom může být nejkrásnější.
Patří sem:
- suchomilné rostliny
- přírodní výsadby
- části zahrady, které necháte víc „žít vlastním životem“
Tyhle plochy zvládnou fungovat téměř bez zálivky.
Trávník: největší žrout vody (ale nemusí zmizet)
Trávník je krásný, ale zároveň patří mezi nejnáročnější části zahrady na vodu. Nemusíte se ho zbavovat – ale stojí za to si položit otázku: „Kde ho opravdu potřebujeme?“
- Pod dětským hřištěm? Dává smysl.
- Kolem posezení? Super.
- Na velké ploše, kam skoro nechodíte? Možná zbytečné.
Zmenšení trávníku bývá jeden z nejrychlejších způsobů, jak snížit spotřebu vody – bez velkého zásahu do vzhledu zahrady.
Plochy, které rozhodují víc, než si myslíte
Na první pohled to nejsou „hlavní hvězdy“ zahrady. Nejsou to záhony ani stromy. Přesto právě tyhle plochy často určují, jestli voda zůstane… nebo zmizí pryč během pár minut.
Jejich úprava bývá naštěstí jednodušší, než se zdá – a efekt se projeví rychle.
Parkování a příjezdová cesta
Příjezdová cesta je často největší nepropustná plocha na celé zahradě. A pokaždé, když zaprší, se z ní stává „odvodňovací kanál“, který vodu posílá pryč. Nemusí to tak být.
Místo klasického betonu nebo asfaltu lze zvolit varianty, které vodu vrací zpět do půdy:
- štěrkové plochy (dobře propouští a nepřehřívají se)
- zatravňovací dlažba (kombinuje pevnost s vsakováním)
- dlažba s mezerami vyplněnými zeminou nebo drobným kamenivem
Praktický tip: Pokud už pevnou plochu máte, zkuste alespoň upravit její okolí tak, aby voda z ní mohla odtékat do záhonů nebo travnatých ploch, ne pryč ze zahrady.
Umístění parkovacího místa ovlivňuje i to, jak ochránit auto před pylem a hmyzem vhodným parkováním. Parkování mimo přímý vítr nebo částečně ve stínu pomáhá snížit znečištění a tím i potřebu častého mytí.
Chodníky a cesty
Chodníky se často řeší hlavně z hlediska vzhledu a praktičnosti. Ale i tady se dá s vodou pracovat chytře. Nemusíte hned měnit celý materiál – stačí drobné úpravy:
- ponechat mezi dlaždicemi mezery
- použít sypké materiály (štěrk, kamenná drť)
- mírně naklonit chodník směrem k záhonu
Díky tomu voda při dešti nezmizí, ale dostane se tam, kde ji rostliny využijí.
Terasa a okolí domu
Místa kolem domu bývají často nejsušší – nejen kvůli slunci, ale i proto, že voda ze střechy bývá svedená pryč.
Zkuste se zamyslet:
- kam odtéká voda z okapů?
- jak jsou řešené vaše okapové žlaby a kam vodu odvádějí?
- dá se nasměrovat jinam než do kanalizace?
Jednoduché řešení může být:
- svést vodu do blízkého záhonu
- vytvořit „přechodovou zónu“ se štěrkem nebo rostlinami
- rozptýlit odtok místo jednoho silného proudu
Místo suchého pásu u domu tak vznikne funkční část zahrady.
Okraje zahrady a „zapomenutá místa“
Právě tady se často skrývá nevyužitý potenciál. Úzké pásy podél plotu, rohy zahrady nebo místa za domem bývají buď úplně suchá nebo naopak zbytečně podmáčená.
Místo toho, aby zůstala „bez funkce“, je můžete využít:
- jako vsakovací zónu
- jako místo pro odolné rostliny
- nebo jako přirozený přechod mezi různými částmi zahrady
Do těchto okrajových částí přirozeně zapadá i moderní oplocení okolo domu, které nemusí plnit jen oddělovací funkci. V kombinaci s výsadbou může pomoci regulovat proudění vzduchu a vytvořit stabilnější prostředí pro rostliny.
Jak zadržet vodu v půdě
Možná to bude znít překvapivě, ale největší „zásobník vody“ na vaší zahradě není nádrž ani sud. Je to půda. A právě tady se rozhoduje, jestli voda po dešti zmizí během pár hodin… nebo jestli ji budou rostliny využívat ještě za několik dní.
Skvělé na tom je, že půdu můžete ovlivnit poměrně rychle a bez velkých investic. Tohle je základ, na kterém stojí všechno ostatní. Když půda funguje správně, zalévání už není každodenní nutnost, ale spíš doplněk.
Inspirace: Potřebujete pomoc s plánováním bydlení a jeho financováním?
Půda není jen hlína
Na první pohled může půda vypadat podobně, ale její schopnost zadržet vodu se může dramaticky lišit.
Půda, která je utužená, tvrdá nebo „mrtvá“ obsahuje málo organické hmoty a funguje spíš jako síto – voda jí proteče nebo po ní steče pryč.
Naopak půda, která je kyprá, obsahuje kompost nebo rozložený organický materiál, má v sobě „život“ (mikroorganismy, žížaly) a dokáže vodu nasát a postupně ji uvolňovat.
Jednoduše řečeno – čím kvalitnější půda, tím méně musíte zalévat.
Jak poznat, že půda vodu nezadržuje
Nemusíte být odborník, abyste poznali, že něco nefunguje. Stačí si všímat:
- voda po zalití rychle mizí a půda je za chvíli suchá
- při dešti voda stéká po povrchu místo vsaku
- půda je tvrdá, praská nebo se drolí na prach
V takovém případě nepomůže víc zalévat – pomůže změnit samotnou půdu.
Za vysušování nemůže jen samotná půda
Je dobré si uvědomit ještě jednu důležitou věc: největším nepřítelem vlhkosti není jen slunce, ale i vítr. Ten dokáže půdu vysušit překvapivě rychle, často i víc než samotné horko.
Proto dává smysl:
- chránit citlivá místa výsadbou keřů nebo živého plotu
- nebo alespoň nenechávat půdu vystavenou větru dlouhodobě
S tím souvisí i jedna z nejčastějších chyb: nechat půdu holou.
Holá půda:
- se rychle přehřívá
- ztrácí vlhkost během pár hodin
- a postupně ztrácí i svou kvalitu
Naopak zakrytá půda – ať už mulčem, nebo rostlinami – si vodu drží výrazně déle a funguje mnohem stabilněji.
Mulčování: jednoduchý trik, který funguje okamžitě
Pokud existuje jedna věc, kterou můžete udělat hned a uvidíte rozdíl, je to mulčování.
Mulč je vrstva materiálu na povrchu půdy – může to být:
- kůra
- štěpka
- posekaná tráva
- listí
Co přesně dělá?
- brání rychlému odpařování vody
- chrání půdu před přehříváním
- pomáhá udržet vlhkost déle
Rozdíl je opravdu znatelný – půda pod mulčem zůstává vlhká i v době, kdy okolí už vyschlo.
Malé kroky, které mají velký efekt
Nemusíte hned překopávat celou zahradu. Stačí začít postupně:
- přidávat kompost tam, kde pěstujete
- nenechávat půdu dlouhodobě odkrytou
- omezit rytí a zbytečné narušování struktury
Tyto změny se sčítají. A často už během jedné sezóny uvidíte, že půda reaguje – drží vlhkost déle a rostliny jsou stabilnější.
Zachytávání a chytré využití vody: kde získat náskok
Když už víte, jak vodu v zahradě udržet, další krok je logický – začít ji zachytávat ve chvíli, kdy jí máte nejvíc. A tou chvílí je déšť. Paradoxně právě v době, kdy vody „přijde moc“, ji většina zahrad ztrácí.
Dešťová voda jako zdroj, ne problém
Střecha domu je jeden z nejjednodušších způsobů, jak vodu získat. Při běžném dešti z ní může odtéct překvapivé množství vody – často desítky až stovky litrů během krátké chvíle.
Místo toho, aby skončila v kanalizaci, ji můžete zachytit do sudu nebo nádrže, využít postupně na zalévání nebo ji rozvést dál do zahrady. I jeden sud může znamenat několik dní zálivky bez použití vody z řádu.
Když je vody víc, než spotřebujete
Co dělat ve chvíli, kdy prší dlouho a nádrže jsou plné? Tady přichází na řadu chytré „přesměrování“.
Místo toho, aby voda přetekla a odtekla pryč, můžete ji:
- odvést do méně využívané části zahrady
- nechat rozlít do širší plochy
- nebo ji zpomalit tak, aby měla čas se vsáknout
Cílem není vodu zastavit, ale dát jí čas. Místa, kde se voda drží déle, lze využít cíleně. Hodí se sem například vodní rostliny, které snášejí vlhké podmínky a zároveň pomáhají stabilizovat prostředí v těchto částech zahrady.
Vsakovací prvky bez složitostí
Nemusíte hned budovat technicky náročné systémy. Často stačí jednoduché řešení, které zapadne do zahrady přirozeně.
Například:
- mělčí prohlubeň v trávníku nebo u záhonu
- štěrkový pás podél okraje
- místo, kam svedete vodu z okapu
Tyto prvky zpomalí odtok, rozptýlí vodu a umožní postupné vsakování. A často si jich ani nevšimnete – fungují „na pozadí“.
Jak zalévat, aby to mělo smysl
Možná zaléváte pravidelně, ale přesto máte pocit, že to nestačí. Často to není o množství vody, ale o způsobu.
Méně často, ale pořádně
Jedna z nejčastějších chyb je časté, ale krátké zalévání. Voda se dostane jen na povrch a rychle se odpaří. Mnohem efektivnější je zalévat méně často, ale dát rostlinám větší dávku vody najednou. Díky tomu se zálivka dostane hlouběji a rostliny si ji pomocí kořenů „najdou“ i později.
Správný čas dělá víc, než množství vody
Zalévání během dne je rychlá ztráta vody – velká část se odpaří dřív, než ji rostliny stihnou využít. Ideální je tedy zalévat brzy ráno nebo večer. Rozdíl může být klidně až desítky procent vody, kterou ušetříte.
Zalévat cíleně, ne plošně
Místo „kropení všeho“ má větší efekt zaměřit se přímo na kořeny rostlin.
Pomáhá:
- pomalé zalévání ke kořenům
- rozdělení zálivky podle potřeb jednotlivých částí
- nebo jednoduché kapkové systémy
Moderní prvky, které dávají smysl (a kdy ano)
Ne všechno nové je nutné, ale některé prvky mohou výrazně pomoct – hlavně pokud zapadnou do celkového konceptu.
Štěrkové záhony
Na první pohled možná působí „suchým“ dojmem, ale ve skutečnosti:
- omezují odpařování
- dobře hospodaří s vodou
- hodí se do slunných a sušších částí
Navíc jsou nenáročné na údržbu a můžete do nich zasadit sukulenty a další rostliny vyžadující minimum živin pro svůj růst.
Vyvýšené záhony
Mohou být překvapivě efektivní, pokud jsou správně založené:
- lépe drží vlhkost
- umožňují kontrolu nad kvalitou půdy
- rychleji reagují na zálivku
Důležité je ale myslet na jejich umístění – ne každé místo je pro ně vhodné.
Dešťové záhony
Speciální typ záhonu, který využívá přirozený odtok vody. Voda do něj přitéká při dešti a postupně se vsakuje.
Výhody:
- žádné plýtvání vodou
- přirozený vzhled
- minimální potřeba zásahu
Je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jak vodu udržet přímo tam, kde spadne.
Voda v běžném provozu: drobnosti, které se počítají
Kromě zahrady samotné hraje roli i to, jak vodu používáte v každodenním životě kolem domu.
Mytí a údržba bez zbytečného plýtvání
Zkuste si všímat, kde voda odtéká zbytečně:
- při mytí auta
- při oplachování terasy
- při čištění chodníků
Praktickým příkladem je i to, jak správně umývat auto. Místo nepřetržitého proudu vody z hadice stačí kbelík a houba. Spotřeba vody je výrazně nižší a odpadní voda se může vsakovat přímo na pozemku.
Voda nemusí být vždy pitná
Na spoustu činností není potřeba pitná voda z kohoutku. Dešťová voda je:
- zdarma
- měkká (šetrnější k rostlinám i povrchům)
- okamžitě dostupná
Stačí ji začít vnímat jako běžnou součást fungování domácnosti.
Co si z toho odnést
Nemusíte změnit všechno najednou. Většina těchto principů funguje nejlépe, když se zavádí postupně. Možná začnete jedním sudem na vodu. Nebo tím, že upravíte způsob zalévání. Nebo si při dalším dešti jen všimnete, kam voda odtéká.
Časté dotazy (FAQ)
Níže najdete otázky, které lidé kolem plánování zahrady a práce s vodou řeší opravdu často.
Kolik vody vlastně zahrada „spotřebuje“ během sezóny?
Záleží na velikosti zahrady, typu výsadby a počasí, ale pro představu: běžná zahrada o velikosti kolem 500m² může při ručním zalévání spotřebovat desítky tisíc litrů vody za sezónu. V praxi to znamená klidně desítky hodin strávených zaléváním ročně.
Proto má smysl řešit nejen odkud vodu brát, ale hlavně jak ji udržet.
Má smysl řešit hospodaření s vodou i na malé zahradě?
Ano – a často ještě víc než na velké. Malý prostor se rychleji přehřívá a vysychá, takže každá kapka má větší hodnotu. Navíc i malá střecha nebo zpevněná plocha dokáže zachytit překvapivé množství vody, které by jinak odteklo pryč.
Kolik dešťové vody můžu reálně nasbírat?
To se dá poměrně jednoduše odhadnout: záleží hlavně na velikosti střechy a množství srážek.
Například z menší střechy může při jednom silnějším dešti přitéct klidně několik set litrů vody.
Proto někdy nestačí jen jeden sud, jindy se vyplatí zakopat velkou nádrž na vodu.
Vyplatí se automatická závlaha, nebo je to zbytečný luxus?
Pokud je dobře navržená, může naopak vodu šetřit, protože dávkuje přesně tolik, kolik je potřeba, a ve správný čas. Navíc může reagovat na déšť a vůbec se nespustit, když není potřeba.
Nevýhodou je počáteční investice – ale z dlouhodobého hlediska může ušetřit čas i vodu.
Je lepší zalévat ze sudu, nebo z vodovodu?
Z hlediska rostlin i spotřeby je výhodnější dešťová voda:
- je měkčí (neobsahuje tolik minerálů)
- má vhodnější teplotu
- je zdarma
Voda z řádu je samozřejmě v pořádku, ale spíš jako doplněk v období sucha.
Potřebuju na hospodaření s vodou odborníka?
Na základní úpravy určitě ne. Spoustu věcí zvládnete sami – pozorování zahrady, drobné úpravy terénu nebo práce s půdou.
Odborník se hodí spíš ve chvíli, kdy:
- plánujete větší zásahy (např. podzemní nádrže)
- řešíte složité podloží nebo odvodnění
- chcete přesně spočítat kapacitu systému
Například u větších projektů se doporučuje zjistit vsakovací schopnosti půdy, aby řešení fungovalo správně.
Jak velkou nádrž na dešťovou vodu zvolit?
Nejjednodušší orientační pravidlo: čím větší střecha a větší spotřeba vody, tím větší nádrž dává smysl Nemusíte nic složitě počítat. Pro běžné zahrady stačí tahle rychlá orientace:
| Velikost střechy | Využití vody | Doporučená nádrž |
| do 80 m² | občasné zalévání | 1–2 m³ |
| 80–150 m² | běžná zahrada | 3–5 m³ |
| 150 m² a více | větší zahrada / více využití | 5–8 m³ |
Pokud váháte mezi dvěma velikostmi, téměř vždy se vyplatí vzít o něco větší nádrž. Menší nádrž se rychle naplní a přebytečná voda odteče pryč, větší nádrž vám překlene delší období bez deště.
Myslete také na to, že nádrž není o tom „zachytit všechno“, co naprší. Je o tom mít dost vody ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete.
Dá se voda ze zahrady využít i v domě?
Ano, ale už to vyžaduje pokročilejší řešení. Dešťovou vodu lze využít například na splachování toalety, praní, úklid. V takovém případě je ale potřeba správná filtrace a systém rozvodů.
Má smysl řešit vodu, když „u nás přece prší dost“?
Tohle je velmi častý omyl. Problém dnes není jen množství srážek, ale jejich rozložení. Déšť často přichází nárazově a intenzivně, s dlouhými pauzami mezi srážkami.
Zahrada tak jednou nestíhá vodu přijmout… a jindy jí má nedostatek. Právě proto dává smysl vodu zachytit a pracovat s ní dál.
Je možné začít i bez velkých změn?
Možná teď máte v hlavě spoustu nápadů – a možná i pocit, že je toho hodně. To je úplně v pořádku. Dobrá zahrada nevzniká za víkend. Vzniká postupně. Každým malým rozhodnutím, které dává smysl.
Možná začnete tím, že si příště po dešti všimnete, kam voda odtéká. Možná přidáte mulč na jeden záhon. Nebo zasadíte strom, který za pár let změní celé mikroklima vaší zahrady. A přesně tak to má být.
Zahrada, která si umí poradit s vodou, není o dokonalosti. Je o rovnováze. O tom, že spolupracuje s přírodou místo toho, aby s ní bojovala. Přejeme vám, ať je vaše zahrada místem, kde se dobře cítíte – ať už týden prší nebo svítí slunce.
Autorka článku: Hanka Kryznáková, Obsahová SEO špecialistka PoctiveSEO
Zdroje obrázků:
- Úvodní obrázek článku vytvořen prostřednictvím AI Copilot 28. 4. 2026, 16:03:22
- Ilustrační obrázek „Komfortní zahrada a moderní dům“ vytvořen prostřednictvím ChatGPT Image 28. 4. 2026, 16:44:21
- Ilustrační obrázek „Jak zalévat méně a chytřeji“ vytvořen prostřednictvím ChatGPT Image 28. 4. 2026, 15:55:07
- Ilustrační obrázek „Zahrada s vyvýšenými záhony“ vytvořen prostřednictvím ChatGPT Image 28. 4. 2026, 16:10:21
